Původně jsem chtěl v sobotu vyrazit s TOC. To že se výlet nekoná, jsem zjistil až na srazu. Jelikož jsem posílal organizátorovi sms, že jedu,a že ať pošle ifo, že se nejede. Proto, když jsem zjistil, že výlet nejede, jsem se vypadal z Hájů, kde byl sraz, náhodně do Braníka. Tam mě zastih telefonát Jíťy, že jedou do Klánovicého lesa a sraz je v Hloubětíně. Tak jsem se rozhod přidat. Cestou jsem hledal nějaký stánek na jídlo, jelikož sraz byl ve 12 hodin, ale nenašel jsem nic otevřeného. Proto jsem vzal alespoň nějaké banány u vietnamce v Malešicích. Ač bylo času celkem málo, rozhodl jsem se cestu z Braníka do Hloubětína obsolvovat na kole. Bylo to 30km s náročnějším kopcem v Grébovce (Míša může potvrdit).Jelikož jsem měl méně času, než jsem čekal, tak jsem byl nucen jet naplno. Na sraz jsem sice dorazil asi 5 minut před, ale využil jsem ho k snězení alespoň jednoho banánu, jelikož předtím nebylo kdy. Jíťa s Vláďou už tam čekali. Na sraz jsem to měl z Braníka cca 30km. Vlatní výlet se jel lesem v rozumném, avšak svižném tempu. Když jsem měl najeto přibližně 80km, začal jsem mít potíže s křečema. Naštěstí jsem je nenechal plně rozvinout a tak jsem je měl víceméně pod kontrolou. Od této doby jsem musel maximálně vyhýbat silovému šlapání, ale nakonec jsem dojel až domů. Z Hloubětína až na Želivského je to pořád do kopce, ale když jsem nešlapal silově, tak jsem vyjel i kopec od místa srazu, kde je kopeček celkem citelný. Takhle jsem se projel a díky tomu, že jsem se ke konci šetřil dojel až domů a na tachometru první letošní stovka.
